„Úspěch, který teprve doceníme“

Polička – Sáloví fotbalisté VPS Novabrik uspěli v mezinárodní konkurenci. A uspěli v ní na výbornou, lépe, než sami doufali.

Ve španělském Lloret de Mar odehráli na evropské Lize mistrů čtyři zápasy, tři z nich vyhráli a jejich jízda skončila v semifinále, ve kterém po boji podlehli dalšímu českému zástupci a pozdějšímu vítězi turnaje Chemcomexu Praha. Trenér FRANTIŠEK ŠVEC byl spokojen nejen s výsledným umístěním, ale také s tím, jak se jeho mladý a na mezinárodní scéně nezkušený tým na elitní klubové scéně prezentoval. Favoritů se nebál a zjednal si respekt.

Jak byste zhodnotil vaši účast na Lize mistrů a dosažené výsledky?

Samozřejmě jen kladně. Odjížděli jsme tam s tím, že nechceme propadnout. Cílem byl postup ze základní skupiny, cokoli navíc bylo výrazně nad plán. Věděli jsme ale, že nás nečekají silné ruské týmy, takže jsme věřili v úspěch. Jsem rád, že to takhle vyšlo.

Pomohlo vám, že jste se v základní skupině vyhnuli rivalům z Ruska, proti nimž jste v minulých letech neměli šanci?

Jednoznačně ano. Bylo to asi poprvé při našich zahraničních startech, kdy jsme byli nasazení a cítili, že soupeři ve skupině jsou hratelní. Na druhou stranu to však neznamená, že to bylo snadné. Naopak, obě utkání byla vyrovnaná a velmi náročná. Kluci je ale zvládli výborně.

Čtvrtfinále bývá na podobných turnajích tradičně hranicí oddělující úspěch a neúspěch. Vy jste ji překročili. Jaký byl zápas proti Kataláncům z Rippolu?

Tady je třeba říci, že jsme nebyli lepší. Prohrávali jsme, museli se tlačit dopředu, z čehož pramenily chyby a bylo naše štěstí, že je soupeř nevyužil. Mohl nás několikrát gólově dorazit, ale nedokázal to a nám se nakonec povedlo dotáhnout utkání do penalt. V nich jsme pak měli psychickou výhodu, protože jsme vyrovnali na poslední chvíli, protivník byl zjevně jako opařený a v rozstřelu vyhořel.

Nadešlo semifinále a „bratrovražedný“ duel s Chemcomexem Praha. To byla kuriozita. Jedete stovky kilometrů a hrajete o finále s Čechy. Jak jste to vnímali?

Musím přiznat, že bychom si raději zahráli s Rusy. Už jen z toho důvodu, že bychom si vyzkoušeli zase úplně jiný styl sálovky. Nedalo se ale nic dělat, los rozhodlo takto. Byl to kvalitní zápas, ve kterém jsme nemohli hrát náš klasický defenzivní styl, protože jsme museli dotahovat. Bohužel nám to střelecky vůbec nešlo, nepadalo nám tam nic, nicméně Chemcomex byl celkově lepší a rozdíl ve skóre mohl být v jeho prospěch vyšší. Neproměnil ale některé šance, které je většinou zvyklý dávat. My bojovali naplno až do konce, ale nestačilo to.

Chemcomex se potom ve finále postaral o historický úspěch českého sálového fotbalu, když porazil Dinamo Moskva a sáhl si na zlato. Bylo to zasloužené?

Je asi pravda, že Dinamo bylo ve finále herně lepší než Chemcomex, jenže přístup Rusů k zápasu mě trochu zklamal. Hráli svoji typickou strojovou sálovku, ale připadalo mi, že to bylo bez většího zaujetí, jakoby si mysleli, že se nic nemůže stát. Chemcomexu se sešlo všechno, co je k úspěchu v takovém zápase potřeba. Skvěle mu zachytal Vozár, na jeho straně byla znát extrémní touha vyhrát, Rusům naopak srdíčko chybělo a nepředvedli nic navíc. To byl důvod, proč prohráli.

O třetí místo se nehrálo, takže jste spolu s ruským celkem ze Saratova brali bronz. Tomu byste na začátku asi nevěřil, že…

Kdyby mi to někdo řekl před odjezdem, bral bych to jako dobrý vtip. Pokud si uvědomíme, že malá Polička soupeřila s týmy z Prahy, Moskvy nebo Saint Etienne, tak tím více bronzová příčka vynikne. Myslím, že jsme dobře reprezentovali naše město i český sálový fotbal a možná, že teprve časem doceníme, jakého úspěchu jsme dosáhli. Navíc to bylo bez speciální přípravy, protože hráči měli povinnosti ve velkém fotbale. A nezapomeňme, že nám chyběli nejzkušenější hráči Roman Netolický a Zdeněk Červený.

Stane se tenhle skvělý počin i motivací do další práce s cílem na něj v budoucnosti navázat?

Jsem přesvědčen, že kluky to může jedině povzbudit. Setkali se s různými styly hry, viděli jak individuálně skvěle vybavené Španěly, tak úžasně kombinující Rusy. Poznali, že na sobě musí pořád pracovat, že to, co stačí v celostátní lize, je na mezinárodní úrovni mnohdy málo. Byla to pro ně vynikající škola. Musím pochválit všechny hráče, protože měli chuť něco dokázat a odvedli stoprocentní výkon.

Vaše slovo závěrem?

Moje obrovské poděkování patří jak klukům, tak samozřejmě i všem sponzorům a partnerům, kteří pomohli se zajištěním účasti v Lize mistrů. I samotní hráči museli nemálo přispět, protože ono to opravdu po finanční stránce není pro náš klub legrace. Tím více si cením toho, že jsme uspěli a náš start ve Španělsku tak měl svůj smysl.

VPS Novabrik Polička v Lize mistrů

VÝSLEDKY

Skupina: Polička – Electricidad Jolma 4:2 (branky: M. Kovář ml., Vondra, Jílek, V. Král), Polička – Black Panthers Saint Etienne 3:2 (V. Král 2, Vondra). Čtvrtfinále: Polička – Conforsa Rippol 2:2, PK 2:0 (Navrátil, M. Kovář ml., pen. Jílek, Navrátil). Semifinále: Polička – Chemcomex Praha 0:2.

SESTAVA

V týmu Poličky hráli: O. Slaný – T. Švec, T. Jílek, J. Mužík, P. Navrátil, O. Kučera, M. Vondra, M. Kovář ml., V. Král, M. Kovář st., J. Dittrich. Trenér: F. Švec.

 

Autor: Radek Halva

Zdroj: http://svitavsky.denik.cz/ostatni_region/uspech-ktery-teprve-docenime-20140516.html

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.