Rozhovory

Bojovník, kreativní střeďák, reprezentant a odchovanec Poličky. Tím vším je David Houska ze Sigmy Olomouc.

David Houska je jedním z velice úspěšných fotbalistů, který s fotbalem začínal u nás v Poličce. V posledním roce David dostal pozvánku do reprezentace, bojuje se Sigmou Olomouc o přední příčky 1. české fotbalové ligy a patří k nejvýraznějším oporám Sigmy. Jak David vnímá posun ve své kariéře a s kým si na hřišti nejlépe rozumí? Přidává si David i mimo tréninkový plán a jak vypadá režim prvoligového fotbalisty? Na to vše si během rozhovoru s Davidem odpovíme. Davidovým příběhem by se mohli inspirovat zejména naši mladí hráči a vzít si tak k srdci, že soustavná každodenní tvrdá práce se vyplácí!

fotografie ze sigmafotbal.cz

Ahoj Davide, naposled, když jsem Tě zpovídal, tak jsi byl velká naděje olomouckého fotbalu a nyní patříš mezi stabilní pilíře herního projevu Sigmy, dočkal ses premiérové pozvánky do reprezentace, dá se říci, že prožíváš úspěšné období. Jak bys sám popsal svůj vývoj posledních let? 

Ahoj Ondro, máš pravdu, už to bude nějaký pátek, co jsme spolu naposledy dělali rozhovor. Myslím si, že od té doby jsem ušel dlouhou cestu, přes další mládežnické týmy, B tým až do A mužstva. Tam byl ten vývoj samozřejmě postupný, nejdříve jsem patřil k nejmladším, potom jsem se probojoval stabilně do sestavy a teď už patřím k hráčům, kteří toho mají odehráno v lize více. Takže jsem určitě zkušenější než tehdy. Prošel jsem i reprezentacemi od U18 do U21, což mi určitě v dalším zlepšení pomohlo. Ale nejvíc si samozřejmě vážím té poslední pozvánky do A mužstva reprezentace České republiky.

Jak na Tebe zapůsobili kluci v reprezentaci, jsou v pohodě? Nějaké zápisné proběhlo? 

Kluci na srazu byli všichni přátelští, žádní frajeři. Musím říct, že z toho, co jsem měl možnost poznat, je tam dobrá parta. Co se týče zápisného, tak se vybírají tradičně peníze do kasy, žádné zpívání a podobně.

Za svou kariéru jsi již zažil celkem slušné množství trenérů a nyní pod panem Jílkem předvádíš společně s celým týmem asi nejlepší  fotbal v kariéře. Kdo z trenérů měl na tvou kariéru největší vliv?

Hodně mě ovlivnil pan Hřebík, který mne vedl v reprezentaci U18 a U19, hodně dbal na detaily a poctivou práci dozadu, pak jsem začal nad fotbalem přemýšlet jiným způsobem. Pak taky musím jmenovat tátu, který mě vedl odmalička a všechny základy fotbalu mi dal on.

Úspěchy Sigmy se přičítají také tomu, že tým je dlouhodobě pohromadě a prakticky od mládežnických kategorii se osa týmu nezměnila, s kým si na hřišti nejlépe vyhovíš, dokážete se najít i poslepu? 

Je to pravda, hrajeme spolu už dlouho a přesně víme, co na hřišti jeden od druhého můžeme čekat, což je velké plus. Nejvíc toho mám odehráno samozřejmě s kluky z ročníku 93, takže spolu můžeme hrát skoro všichni poslepu. Ale jestli mám říct jednoho, tak nejvíc si rozumím s Jirkou Texlem.

Říká se, že půl úspěchu proti Sigmě tvoří strategie: „pokrýt Housku.“ Vnímáš na hřišti, že se o Tebe více soupeři zajímají a nedají Ti dýchat? 

To si nemyslím, přeci jen nejsem Messi nebo Ronaldo, kteří jsou typicky rozdílovými hráči. Je ale pravda, že nám týmy dávají méně prostoru než na podzim, ale musíme se s tím vyrovnat.

Stále jsi vnímán za takového “střízlika”, který by potřeboval nabrat svalovou hmotu, ale i přes to jsi velice důrazný a dokážeš si udělat na hřišti prostor, pracuješ třeba na tom, abys ještě zmohutněl a zesílil?

Vím, že by se mi ještě nějaké kilo svalů navíc hodilo a pracuji na tom. Před společným tréninkem máme každý svůj individuální program ke zlepšení v cílových oblastech, který já trávím posilováním. Na hřišti nemám problém přitvrdit, to je prostě fotbal.

fotografie ze sport.cz

Na středu hřiště se potkáváš často s pořádnými chasníky jako třeba NGadeu nebo Souček ze Slavie, vybavuješ si někoho, proti komu se vyloženě nedalo hrát? 

Osobně někdy hraju radši proti vyšším hráčům, kteří zase pohybově nemusejí být tak obratní. Teď si nevybavím vyloženě někoho, proti komu by bylo nemožné hrát svou hru.

Vnímáš i lepší připravenost soupeřů na Sigmu, kdy se vás soupeři právem obávají? 

Jak už jsem říkal, je pravda, že si díky tomu podzimu dávají větší pozor a nehrají s námi tak otevřený fotbal. Snaží se nám dávat méně prostoru a berou nás jako nebezpečné mužstvo.

V zimě odešel Tomáš Chory do Plzně, na svou výšku je i velice technickým hráčem, který podrží balon, je to i důvod poklesu výsledku z veleúspěšného podzimu? 

Tomáš byl pro nás důležitým hráčem, ale myslím, že těch důvodů je více, ať už jde o větší připravenost soupeřů a další faktory.

Přejdeme trochu k praxi, mnozí lidé si nedokáží představit, jak vypadá týdenní režim profesionálního fotbalisty, kolik tréninku za týden absolvujete v průměru během sezóny? 

Náš týdenní režim obsahuje většinou od pondělí do pátku jeden trénink s tím, že v úterý máme tréninky dva. V sobotu ráno rozcvičku a odpoledne zápas. A neděli máme volnou, někdy je trénink i v neděli, ale pak zase máme volné pondělí.

Jakou roli hraje v Sigmě regenerace a jak se ji věnujete? 

Regeneraci máme po každém tréninku, máme na ni ideální podmínky, každý si vybere, co mu vyhovuje. Můžeme využít studeného bazénku, sauny, vířivky nebo masáže.

Co silová příprava, zabrousíte někdy do posilovny potahat železo? 

Silový trénink v posilovně máme většinou právě v úterý ráno. No a železa využíváme i v posilování před společným tréninkem.

Věnujete se také kompenzačním cvičením pro nápravu nejen svalových dysbalancí?

Ano, na začátku sezony chodíme na testy a pak dostaneme doporučení toho, co zlepšit a jakým způsobem. Hodně se řeší například stav předních a zadních stehenních svalů.

Řešíte nějak na systémové úrovni výživu, respektive máte třeba nějaký klubový plán na regeneraci/výživu apod. (jako absolvent FSPS – sportovní výživy se na to logicky musím zeptat)? 

Rozumím, máme přednášky, co se týče výživy, ale nemáme striktně danou nějakou klubovou výživu. Každý využívá taky suplementy, které mu vyhovují.

fotografie z olomoucky.denik.cz

Makáš na sobě i ve volném čase, přidáváš si?

Ve volném čase se jdu buď proběhnout nebo se věnuji posilování doma s vlastní váhou, někdy však zajdu také do posilovny.

Co říká David Houska na otázku posunu v kariéře, kdyby přišla nabídka ze zahraničí, šel bys bez váhání? 

Záleželo by, jaká nabídka by to byla. Samozřejmě bych ale zvažoval každou nabídku.

Kdyby se ozval někdo ze Španělska? 

Španělsko je sen, ten by se těžko odmítal.

Před několika lety jsi mi řekl, že nejlepším hráčem, proti kterému jsi hrál, byl Paul Pogba z Manchesteru United, platí to stále? 

Ano, stále to platí, hrál jsem proti němu sice ještě v mládežnické kategorii, ale už tehdy to byl hráč světových kvalit.

fotografie ze sport.aktualne.cz

Sleduješ z povzdálí výsledky Poličky? 

Abych řekl pravdu, tak nějaký velký přehled o každém výsledku nemám, ale jednou za čas se podívám, jak na tom kluci jsou.

Platí stále, že Tě společně s Ondrou Slaným uvidíme na sklonku kariéry v poličských barvách? 

Platí, bylo by pěkné si na sklonku kariéry zase zahrát v Poličce.

Davide, ať se daří a pevně doufám, že Tě zase brzy uvidíme v reprezentaci. 

Děkuji moc!!

Už dnes je jasné, že si David příští sezónu se Sigmou Olomouc (za předpokladu, že v Sigmě zůstane) zahraje minimálně předkolo Evropské ligy. O třetí místo v konečné tabulce a přímý postup do Evropské ligy se za týden Sigma porve se Spartou na její půdě (19.05.2018 od 16:00 ke sledování na ČT 2). Doufejme, že souboj s letenským týmem dopadne pro Sigmu vítězně a uvidíme tak Davida příští rok v Evropské lize.

fotografie ze sigmaolomouc.cz

-Klein Ondřej-

Reklamy

Reprezentant Houska: Po sestupu se Sigmou jsem měl o Euro obavy

Olomouc – Mimo hřiště působí tichým, dokonce by se dalo říct až plachým dojmem. Jakmile však vyběhne na fotbalový trávník, jako kdyby 
z něj byl rázem někdo jiný. Režisér.

Určuje tempo hry, rozdává chytré přihrávky spoluhráčům a v poslední době, když není zbytí, se čím dál častěji dere i do šancí a střílí góly.

Pokud půjde všechno podle plánu, uslyší brzy o Davidu Houskovi, na první pohled tichém a skromném mladíkovi z Poličky, celá Evropa.

 

Z olomouckých fotbalistů má zatím do českého výběru pro domácí evropský šampionát šikovný záložník Sigmy nejblíže.

„Poté, co jsme sestoupili, jsem měl obavy, abych z týmu nevypadl. Trenér Dovalil mě ale ujistil, že když budu podávat dobré výkony, povolá mě i ze druhé ligy. Tak se snažím a dělám všechno pro to, abych se nakonec na Euro dostal,“ krčí rameny jednadvacetiletý fotbalista.

Příprava na domácí evropský šampionát jednadvacítek se pomalu chýlí ke konci. S Dány 
i s Němci jste během posledního týdne remizovali.
Oba týmy budeme mít na Euru ve skupině a oba byly výborné. Na druhou stranu jsme si ukázali, že se s nimi dá hrát a že na to budeme mít. Hlavně to platí pro ty Němce.

Remíza s Německem je hodnocena pozitivně. Hlavně ve druhém poločase ale Němci ukázali, že budou zřejmě opravdu patřit k favoritům turnaje, souhlasíte?
Jak tam přišli dva hráči ze základní sestavy Leitner a Hoffman a potom i další. Tak pak jsme všichni viděli, že to byl docela vítr, a měli jsme co dělat. Navíc mají v záloze pořád ještě i hráče jako Götzeho nebo Draxlera, kteří teoreticky můžou přijet. To by jim kvalitu určitě ještě zvýšilo (usmívá se).

David HouskaKromě Dánů a Němců máte ve skupině ještě Srby. Jaká je to tedy podle vás skupina?
Určitě je hratelná. Ale když už se ty týmy dostaly do poslední osmičky, tak je jasné, že mají vysokou kvalitu. Němce jsme viděli, o tom se nemusíme vůbec bavit, Srbové vyřadili v baráži Španělsko. Dánové zase dali v kvalifikaci nejvíc gólů ze všech. Určitě to bude těžké, ale nemá cenu se něčeho bát. Musíme věřit, že máme na to s nimi hrát.

Vy jste nehráli kvalifikaci. Neměli jste trochu pochybnosti, jak na tom vlastně jste s kvalitou, v porovnání s ostatními?
Je to tak. Když se v minulosti jednadvacítce podařilo projít kvalifikací, tak logicky moc neprohrávala. Na to Euro si pak taky daleko víc hráči věřili. My jsme hráli jen přípravné zápasy. Hodně jsme hráli s týmy do 23 let, které odehrály tu minulou jednadvacítku. Nebo pak 
v Rakousku s třetiligovým německým týmem. Pořádně jsme nevěděli, jak na tom vlastně jsme v porovnání 
s těmi našimi soupeři. Proto je dobře, že jsme tyto dva zápasy odehráli a ukázali jsme si, o čem to všechno příští rok bude.

Navíc se vám v přípravných zápasech zrovna dvakrát výsledkově nevedlo.
Některé zápasy nám vyšly, některé ne. V poslední době výsledky nebyly úplně dobré, takže i tyto dva zápasy s Německem a Dánskem byly trochu také o sebevědomí.

Se stejnými soupeři si to za půl roku rozdáte už naostro. Ovlivnilo to nějak ta utkání?
My jsme chtěli hrát ten náš styl a ukázat si, jestli to bude fungovat. Jestli Němci nebo Dánové něco skrývali, to nedokážu říct.

Jak vidíte svou pozici v jednadvacítce? Vypadá, že z olomouckých hráčů ji máte nejlepší.
Uvidíme. Většinou jsem zatím nastupoval v základní sestavě. Kromě posledního zápasu s Německem. Jsem ale rád, že jsem se tam dostal aspoň na těch dvacet minut. 
I tak to byl zážitek. Rozhodně budu dělat všechno pro to, abych se na Euro nakonec dostal. Prvořadé jsou samozřejmě výkony tady v Sigmě. Od toho se všechno bude odvíjet.

Neměl jste po letním sestupu Sigmy do druhé ligy obavy, že 
z týmu vypadnete?
Měl jsem obavy. Hned potom, co jsme spadli, jsem 
o tom přemýšlel.

Težko bude v Česku něco většího

Vyjasňovali jste si nějak situaci s trenérem Dovalilem?
Hned za pár dní jsme měli reprezentační sraz a tam mě pan Dovalil ujistil, že když budu stabilně hrát a budu dobré výkony podávat i ve druhé lize, tak nebude mít důvod, aby mě přestal povolávat. To mě potěšilo a uklidnilo, že se mnou takhle počítá.

Tady v Olomouci z toho museli mít jistě radost. Šampionát je často vnímán v podstatě jako takový veletrh, kde na sebe mladí hráči můžou upozornit 
a přilákat bohaté kupce ze zahraničí. Bavili jste se o tom třeba s lidmi z klubu?
V klubu to s námi nikdo neřešil. Každý máme tu motivaci dostat se na šampionát v sobě automaticky. Stačí si na to občas jen vzpomenout. Není potřeba nic speciálního.

Nemůže být ve finále druhá liga nakonec vaší výhodou? Víc v ní vyniknete než v první.
Těžko říct. Celkově si nemyslím, že by druhá liga byla výhodou. První je zase daleko víc sledovaná, všechno je 
v televizi. Beru to tak, jak to je. Snažím se prostě jen podávat co nejlepší výkony.

Každý šampionát je svátek, ale je tento přece jen výjimečnější díky tomu, že se bude hrát doma?
Určitě jo. Pro mě by to byl určitě největší fotbalový zážitek a úspěch se na tenhle šampionát dostat. Moc lidem se nepoštěstí hrát tak velký turnaj na domácí půdě. Tady u nás v Česku asi těžko bude něco většího.

Ve druhé lize jsou občas zvláštní věci

Se Sigmou jste se v úvodu sezony dost trápili. Ale pomalu začínáte soutěži dominovat. Čím to bylo, že to takovou dobu trvalo?
Jsem hlavně rád, že soupeře už začínáme přehrávat 
a daří se nám, protože ten začátek opravdu nebyl dobrý. Myslím si, že jsme si asi opravdu museli na tu soutěž nějakým způsobem zvyknout.

V čem je to tak odlišné?
Málo mužstev chce hrát fotbal. Málo jich je tak kombinačně vyspělých, že by chtěla hrát s námi otevřenou vyrovnanou partii. My sice hodně držíme míč, což je pro nás samozřejmě dobře, ale většinu času taky hrajeme do zhuštěné obrany. Musíme hledat skulinky, a to není jednoduché.

Podepsalo se třeba na vás v začátku sezony i prostředí, ve kterém se druhá liga hraje? Stadiony jsou logicky úplně jiné, stejně tak pozornost fandů.
Je to jedno s druhým. Je to jasné, že stadiony jsou úplně jiné. Já myslím, že spíš to bylo o tom, zvyknout si na ten styl druhé ligy. Většina opravdu nahrazuje technickou kvalitu bojovností a nasazením. S tím jsme se museli vyrovnat. Musíme to ale všechno brát, jak to je. Nedívat se kolem a soustředit se na fotbal.

Je veliký rozdíl hrát první nebo druhou ligu?
Stoprocentně je to jiné. Občas jsou tam hodně zvláštní věci. Některé týmy od půlky házejí míč z autu až do vápna. V Karviné jsme hráli místo fotbalu vodní pólo (usmívá se). Někdy to je docela těžké.

Autor: Jiří Fišara


Talent Houska posiluje a na hřišti chce využít velkou šanci

Olomouc – Velká výzva stojí před talentovaným záložníkem Sigmy Davidem Houskou. Šikovný středopolař je variantou číslo jedna na místo uvolněné Martinem Pospíšilem a Houska je připravený svou příležitost využít.

„Je to pro mě obrovská šance. Chci ukázat, že na to mám,“ prozradil člen reprezentační jednadvacítky. ¨

Šikovnému záložníkovi bylo vytýkáno, že nemá dostatečnou sílu v osobních soubojích, ale už zápas s Jihlavou ukázal, že na nedostatku zapracoval.

„S kondičním trenérem Pavolem Mynárem pracujeme po tréninku navíc. Myslím, že jsem se v tomhle zlepšil,“ prohlásil Houska.

Sigma proti JihlavěPoprvé v sezoně jste doma vyhráli. Jak velká úleva to je?
Je velká. Zvlášť po tom průběhu utkání. Hodně jsme si oddechli. Jsme hrozně rádi, že jsme to zvládli.

Jihlavu jste přestříleli 4:3. Čím to bylo, že se v takovém důležitém utkání hrál tak otevřený fotbal?
Za stavu 2:1 jsme zápas měli de facto pod kontrolou. Už jsem si myslel, že to v klidu dohrajeme. Bohužel jsme během dvou minut dostali dva góly a byl z toho takový hektický konec.

Nehnali jste si zbytečně dopředu?
Těžko říct. Myslím, že po gólu na 1:1 jsme hráli dobře. Kombinovali jsme, ale pak přišla dvě hluchá místa. Oni to využili a dali dva krásné góly.

Jihlava měla řadu brejkových situací. Čím si to vysvětlujte?
Brejky měli výborné. Na stranách mají hodně rychlé hráče Masopusta a Vaculíka. Jsou v tomhle opravdu dobří.

Nastoupili jste bez klasického štítového záložníka. Hrálo to roli?
Určitě to bylo znát. Hrál jsem s Kamilem Karašem a ani jeden nejsme klasický štítový záložník. Ale snažili jsme se o to nějak podělit. Někdy to šlo hůř, někdy líp.

Vy jste měl defenzivnější úkoly?
Ano. Dneska jsem měl zůstávat vzadu já, ale v zápase jsme snažili střídat, aby to bylo vyvážené a dostali jsme se oba i do ofenzivy.

Po odchodu Martina Pospíšila se uvolnilo další místo v záloze. Je to pro vás velká šance?
Je to pro mě obrovská šance. Chci ukázat, že na to mám. Snažil jsem se pracovat naplno, i když tady Martin ještě byl. Teď se ve středu hřiště nám mladým otevřela příležitost hrát místo Martina.

Jaké to je bez větších zkušeností naskočit do sezony, která není příliš dobře rozjetá?
Je to těžké. Ten tlak je na nás velký. Snažím se to nijak nepřipouštět. Hraju fotbal a nedívám se, jestli jsme pětkrát prohráli nebo vyhráli. Snažíme se vyhrát každý zápas. Doufám, že jsme teď nastartovali úspěšnou sérii a dostaneme se do jiných pater.

V minulé sezoně jste na jaře naskočil do několika zápasů. Cítíte od té doby pokrok.
Cítím. Snažím se hodně pracovat na síle, protože jsem pocítil, že je to velký rozdíl oproti juniorskému fotbalu. Myslím, že jsem se v tomhle zlepšil. Ale pořád ještě musím pracovat.

Jakými prostředky se snažíte potřebnou sílu nabrat?
S kondičním trenérem Pavolem Mynárem pracujeme po tréninku navíc, zhruba třikrát týdně na gumách. Já sám si ještě posiluji navíc a snažím se to dohnat.

Stále dostáváte hodně gólů. Pracovali jste na tom v reprezentační přestávce?
Já jsem byl během přestávky na jednadvacítce, takže nevím, ale snažíme se na tom pracovat. Dostáváme hodně gólů ze standardních situací. Proti Jihlavě zase góly po brejcích. Musíme zapracovat na bránění standardek a po ztrátě míče lépe zahušťovat prostor.

Autor: ONDŘEJ KAŠLÍK

Zdroj: Deník

http://olomoucky.denik.cz/fotbal_region/je-to-pro-me-obrovska-sance-uvedomuje-si-talentovany-david-houska-20130915.html


Rozhovor s trenérem „A“ týmu Kysilkem

Trenér Roman Kysilko věří, že v následující mistrovské sezoně přijde další výkonnostní vzestup jeho týmu a boj v popředí tabulky.

Deváté místo obsadili v konečném účtování fotbalového krajského přeboru hráči SK Masokombinát. To je sice o něco horší výsledek, než na jaký to vypadalo po výborném vstupu do odvetné části sezony, nicméně hlavní cíl v podobě bezpečné záchrany byl bez větších problémů splněn. Poličský trenér ROMAN KYSILKO s tím mohl být spokojen.

Není třeba dlouho listovat statistikami, abychom zjistili, že jaro ve vašem podání bylo poněkud rozporuplné. Dlouhá série bez porážky a poté dlouhá série bez vítězství. Jak vyznívá vaše celkové hodnocení?

Je to tak. V první polovině jara jsme byli hodně spokojeni. Náš cíl udělat těch 18 bodů a tím si zajistit udržení v přeboru jsme splnili po nějakých sedmi kolech. To bylo velice dobré. Pak ale přišly porážky ve Stolanech a s Českou Třebovou, po nich jsme ztratili šanci bojovat o vyšší příčky a projevila se ztráta motivace. Tak jsme alespoň dali šanci hráčům, kteří předtím tolik nenastupovali. Celkově to byl myslím dobrý půlrok, ve kterém jsme s mladým kádrem zvládli především defenzivní činnost. S tím ostatním budeme mít ještě dost práce.

Čím bylo podmíněno, že jste tak skvěle zachytili nástup do jarních bojů, porazili mimo jiné i Živanice a brzy zažehnali existenční starosti?

Viděl bych to ve třech faktorech. Jednak jsme po delším čase v zimě solidně trénovali, když se nám podařilo sladit přípravu se sálovkou. Dále se nám povedlo herní soustředění a zejména se vytvořila dobrá parta. Na klucích byla vidět chuť dokázat, že tréninková práce k něčemu je, a dokázali to přenést na hřiště.

Pokud odhlédneme od výsledků a zaměříme se na herní projev vašeho mužstva, co pokládáte za pozitivní a kde vás obrazně řečeno tlačí bota?

Jak už jsem předeslal, tak i podle vcelku nízkého počtu inkasovaných branek je patrné, že obrannou fázi dokážeme zvládat. Točilo se tam pět šest hráčů, kteří pochopili daný systém, navíc dobře dozadu hrála i záloha. Pak je tady druhá věc, a to je ofenziva, kde samozřejmě spokojenost zdaleka není. My jsme ze začátku volili rozestavení 4 – 1 – 4 –1, jednak proto, že jsme góly nechtěli dostávat, ale také proto, že nám mimo Stejskala schází klasický útočník. Ti, kteří ho doplňovali, jsou záložníci. Myslel jsem, že nám více pomůže Vojta Král, což se nestalo. Na zlepšení útočné fáze budeme muset pracovat.

Které z odehraných zápasů byly ve vašich očích „top“? Skalp Živanic bude zřejmě stát na prvním místě…

Samozřejmě nemohu tvrdit nic jiného. V tomhle utkání se nám taktika na dobré bránění a rychlé protiútoky skvěle povedla. Vysoko ale hodnotím i vítězné derby ve Svitavách, kde jsme dokázali strhnout ke konci výhru na svoji stranu.

Koho z vašich svěřenců byste chtěl za jarní výkony zvláště vyzdvihnout?

Určitě nám pomohl návrat Ondry Dittricha mezi tři tyče. Byl naší velkou oporou a jako velmi zkušený brankář byl platní i při řízení obranné hry. Největším překvapením se pro mě osobně v jarních utkáních stal Jirka Mužík. Byl prvním rokem v áčku, na podzim to ještě nebylo úplně ono, ale na jaře byl jedním z těch hráčů, kteří nás táhli.

Co jste vůbec říkal uplynulému ročníku krajského přeboru? Propastný bodový rozdíl mezi elitní dvojicí a zbytkem pole o nějaké extra fotbalové úrovni zrovna nevypovídá, že?

Je pravdou, že jak Pardubice B, tak Živanice byly velmi kvalitní celky. Béčko si podle mě vítězství zasloužilo. Říkal jsem to před začátkem jara a jeho průběh to potvrdil. Pardubice šly prostě za úspěchem více. Slušně jim sekundoval nováček z Třemošnice, ale ostatní týmy podávaly velmi nevyrovnané výkony. Pokud srovnám odehranou sezonu s dobou před pěti lety, tak bych řekl, že úroveň šla dolů. Vždyť některá družstva se potýkala se základními věcmi, jako třeba s dostatečným počtem hráčů, což je na krajský přebor dost mizerné. Více jsem určitě čekal od Chocně, Holic, nakonec i od Svitav, ale nikdo nedokázal nejlepší dvojici více ztížit situaci. Pokud se týká chvostu, myslím, že je konečný výsledek spravedlivým vyjádřením dění na hřištích.

Letní přestávka je velice krátká, letos navíc ještě kratší, protože už 30. července začíná prvním kolem pohár. A hraje se až do poloviny listopadu, takže podzim bude náročný…

Upřímně řečeno si nemyslím, že pohár v této podobě je optimálním řešením. Třeba už proto, že když vypadneme v prvním kole, těžko budeme na další týden shánět soupeře na přátelské utkání. Nelíbí se mi ani prodloužení soutěže, protože v našich podmínkách to také může znamenat zápasy na velice těžkém terénu a v Poličce už může být i sníh.

Jaký je váš výhled do příští sezony? Počítáte s tím, že byste se po nadějném, i když nedotaženém jaru, mohli pohybovat ve vyšších patrech?

Máme tady v současné době generaci hráčů, která, jestliže zůstane pohromadě a eventuálně se vhodně doplní o útočné typy, by se mohla porvat o širší špici krajského přeboru. Možná je to lehce odvážné tvrzení, ale věřím, že naši hráči mají na to, aby hráli tak do toho pátého místa. To bude náš cíl v příštím ročníku. Když se podívám na složení krajského přeboru po odchodu Pardubic a Živanic, tak si nedovedu představit, že by někdo zaujal jejich suverénní pozici. Je mi záhadou, kdo by vlastně mohl hrát o divizi.